Výběrové řízení skončilo.
Tom našel Evu.
Přesněji řečeno: našel sestřičku, která se ho nesnaží přesvědčit, jak dobře umí pečovat. Prostě se stará.
A tím měl být problém vyřešený.
Jenže Eva nezůstává jen sestřičkou.
Přicházejí společné výlety, hory, dlouhé večery, jedna postel, první pusa, další pusa, Lenčiny výslechy a stále obtížnější pokusy vysvětlit okolí — a hlavně sami sobě — že tohle přece rozhodně není vztah.
Tom má navíc jeden problém.
Čím víc se před Evou přestává hlídat, tím méně musí oddělovat Toma od Raulíčka.
A Eva postupně zjišťuje, že péče nemusí být jen něco, co dává jemu.
Rozhodně nehledám vztah je druhá část příběhu Toma a Evy.
O chvíli, kdy už dva lidé nejsou cizí, ale ještě si netroufají říct, čím vlastně jsou.
O péči, přitažlivosti, důvěře, touze, trapných šesti metrech chodby a dvou lidech, kteří jsou schopní vyřešit skoro všechno kromě jedné velmi jednoduché otázky.
Chtějí být spolu?